Druhá básnička
Balada o jednom upírovi
Vešel dovnitř sám,
mladý, krásný, ozářen pohledy přítomných dam.
To je on
- srdce mi tluče jako zvon.
Ten, co tepu vašemu pokoje nedá
a rádoby pochopení hledá.
Leč nebyla jsem nikdy smělá,
jeho velice jsem chtěla!
Kolem něj každá z dam byla bdělá,
co dělat bych teď asi měla?
On se díval do mých očí
- nohy se podlamují a hlava točí.
Jak zvláštní to pohled,
pln smutku, zkušenosti a bolesti
- jak měl by nad vším stoletý nadhled,
jaképak má asi neřesti...
Navzdory, že rudla mi líc
- naproti vyšla jsem mu vstříc!
Společně tančili celou noc
a dívka zamilovala se moc.
Na zahradě noc je temná,
a jeho ve vlasech hladí ručka jemná.
Chvíli krásnou však kapka krve pokazila,
když trn do prstu si zarazila.
Oči slzí, tváře zblednou,
je snaha najít pomoc nedohlednou...
Nejhezčí úsměv světa
- ostré špičáky skrývá.
Teď už zbývá jen poslední věta
a dívka vyděšeně se dívá!
Já ti nechci ublížit,
na stovky let nemohl jsem se k lidem přiblížit.
Nedokázal jsem ovládat svůj hlad,
kde šlápl jsem - tam zbyl jen chlad.
Já se musel lidí stranit,
neb nechtěl jsem nikdy nikoho zranit.
Já vím, že jsem jiný...
však neoplývám zlými činy.
Neexistuje nic horšího, než duši mít,
o spoustě věcí nutí mě snít.
Není to fér,
já nevybral si osud svůj dobrovolně.
Hovořil na dívku podávaje jí nabitý kvér.
Pomoz mi - že zabít se nechá kývl svolně.
Dívka svému strachu vzdor,
prohlásila, že je zvláštní to tvor.
On usmál se na ni pouze.
Pak i přes nadhled vůči touze,
na čelo ho políbila
a srdce své mu přislíbila.
Nemusíš být dále sám,
život svůj ti v ruce dám.
Jaké by to bylo si upír představuje
a dívka sličná hrdlo své mu nastavuje.
To přeci nemohu udělat
a duši své tak bolest přidělat.
Jsi hodná a srdečná,
já si tě po svém boku nezasloužím.
A noc - ta mrcha nevděčná...
Radši ať já sám se steskem soužím.
Dívka hlesla, slza kane,
rozloučení již je dané.
Naposled pohladil její líce,
odešel a již nespatřil ji více!
Po několika letech zas je bál
a on vchází dovnitř opět sám.
A příběh se bude opakovat stále dál.
Dokud na vzdor svému strachu,
některá nestřelí tě do srdce.
(publikováno na www.basne.cz v sekci hororové uživatelem Chloe21)